• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsme před dvěma lety kupovali starší byt v paneláku, první místnost, která mě vyděsila, nebyla kuchyně ani předsíň, ale koupelna. Měla necelé tři metry čtvereční, vanu z roku 1985 a dlaždičky, které připomínaly nemocniční pokoj. Všude vlhkost, žádné úložné prostory a ráno se u umyvadla nedalo otočit. Rozhodla jsem se, že bathroom renovation bude první velká změna. Nechtěla jsem luxusní wellness s vířivkou, ale funkční místo, kde se člověk rychle osprchuje, aniž by přitom vylil polovinu vody na podlahu. Věděla jsem, že se budu muset zbavit vany a vsadit na sprchový kout s pevným skleněným závěsem. Ušetřila jsem tím skoro půl metru prostoru.

Další věc, která mě trápila, bylo sušení ručníků. V tak malé místnosti visely na dveřích a nikdy pořádně neuschly. Při rekonstrukci jsem si proto na zeď nad toaletu namontovala vyhřívaný žebřík s pěti tyčemi. Zní to jako detail, ale rozdíl je obrovský. Ručníky jsou do hodiny suché a místnost méně zapáchá. Zároveň jsem nechala udělat podlahové topení, protože na dlaždičkách v zimě nohy doslova mrznou. Kdo někdy vylezl ze sprchy na ledovou podlahu, ví, o čem mluvím. Celá bathroom renovation mi zabrala skoro tři týdny, hlavně kvůli bourání starého obkladu a vedení nových trubek. Měla jsem štěstí na zedníka, který vydržel i moje nekonečné otázky ohledně spárovací hmoty a výšky umyvadla.

Co mě ale překvapilo, byl problém s úložnými prostory. V koupelně jsme neměli šanon, žádnou skříňku pod umyvadlem, a všechny šampony, kartáče a čisticí prostředky seděly na okně. To nešlo. Koupila jsem proto závěsnou skříňku s matným sklem nad toaletu a dva malé drátěné koše na mýdla do sprchového koutu. Ušetřilo to místo na poličkách a všechno je vidět hned. Pokud plánujete bathroom renovation, myslete na tohle hned na začátku. Je lepší mít jednu velkou skříňku než pět malých poliček, kde se vám věci jen kupí. A pozor na světlo. Staré bodovky jsem vyměnila za LED pásek nad zrcadlem a jedno kulaté stropní svítidlo. Teď je koupelna světlá, i když je venku šero.

Souběžně s koupelnou jsem řešila i obývací pokoj, který je tak akorát na gauč a stůl. Když přijedou přátelé na víkend, nemají kde spát. Naskytla se mi možnost koupit rozkládací pohovku s velvet upholstery v tmavě modré barvě. Látka je hebká na dotek, ale překvapivě odolná vůči skvrnám od kávy. Pohovka má jeden chytrý detail - click-clack mechanism, díky kterému ji jednou rukou překlopím do lehátka za pět vteřin. Žádné tahání za madla a hledání návodu. Pod sedákem je navíc úložný prostor na povlečení a deky. Když jsem ji viděla poprvé, říkala jsem si, že to bude další krám, který zabere půlku místnosti. Ale opak je pravdou. Pohovka je úzká a hluboká akorát na posezení, a po rozložení vznikne rovná plocha na spaní.

Jako matraci na spaní používám samostatnou pěnovou desku, kterou ve dne schovávám pod postel. Na noc ji položím na rozloženou pohovku a mám z toho plnohodnotné lůžko. Samotná sedací část pohovky má totiž tenkou výplň, na které by záda po pár hodinách bolela. Proto jsem investovala do kvalitní foam mattress tloušťky 12 centimetrů. Ta už drží tvar a neprobouzím se s prohýbáním v kříži. Aby matrace nesjížděla, podložila jsem ji protiskluzovou fólií. Pokud sháníte řešení pro časté nocležníky, zvažte pohovku s úložným prostorem a k tomu samostatnou matraci. Je to ohebnější a méně náročné na údržbu než klasická rozkládací sedačka s vestavěným lůžkem.

Když se řekne slovo rozkládací gauč, většina lidí si představí nevzhledný kus nábytku s kovovými nožkami a tenkou látkou. Já jsem ale našla model s polstrovanými bočnicemi a hlubokým sedákem. Má decentní velvet upholstery v antracitu, který ladí s šedou stěnou. Pohovka má i praktické područky, na které se dá odložit hrnek nebo telefon. Nemusíte tahat stolek blíž. A co mě dostalo úplně - pod sedákem se skrývá velká zásuvka. Tam skladuji šest sad povlečení, dvě přikrývky a čtyři polštáře. Kdybych měla klasickou postel s úložným prostorem, zabrala by stejně místa a navíc by se do ní vešlo méně věcí. Takhle mám gauč, postel i skříň v jednom kuse nábytku.

Moje zkušenost s click-clack mechanismem byla ze začátku skeptická. Bála jsem se, že se páky zlomí nebo že se mechanismus zasekne po dvou měsících používání. Realita je ale jiná. Každý večer stáhnu potah, odklopím opěradlo, a během deseti vteřin mám rovné lůžko. Ráno to samé v pořadí. Žádné mačkání pružin, žádné křupání. Doporučuji koupit model s kovovým rámem uvnitř, ne levné plastové varianty. K tomu patří slatted frame, který zajišťuje, že matrace nesedí na tvrdém dřevě a cirkuluje pod ní vzduch. Pokud máte malý byt a často hostíte přátele, kombinace rozkládacího gauče a kvalitního roštu je podle mě nejlepší investice.

Zpátky ke koupelně. Po rekonstrukci mám konečně místo i na malý prádelní koš a na poličku nad toaletu. A nejlepší je, že se do koupelny vejde i skleněná váha, která dřív stála v předsíni. I když to zní jako maličkost, pro každodenní rituál je to obrovská úleva. Zbavila jsem se vany, přidala sprchový kout s posuvnými dveřmi a nasadila baterii s termostatem, aby voda tekla vždy stejně teplá. Žádné křiklavé barvy, jen bílá, šedá a jeden zelený květináč. Celá ta bathroom renovation stála peníze i nervy, ale dneska vím, že to bylo správné rozhodnutí. Když se ráno postavím do sprchy a vidím čisté linie a žádnou plíseň v rozích, mám pocit, že byt dostal nový život.

A pokud přemýšlíte o tom, jestli se do rekonstrukce pustit, nebo ne, zkuste si udělat seznam největších problémů, které vás v koupelně denně štve. Pro mě to byla absence místa na šampony, studená podlaha a věčně vlhké ručníky. Všechno šlo vyřešit s trochou plánování. A co se týče spaní pro hosty, pořízení pohovky s úložným prostorem a samostatné matrace mi uvolnilo ruce. Už nemusím každý víkend tahat nafukovací postel ze sklepa a doufat, že nevyfoukne. Prostě jen vyndám foam mattress, položím na rozložený gauč a mám hotovo. Žádné drama, žádné noční převlékání. Koupelna je čistá, obývák uklizený a hosté spokojení.